Kde jste fotbalově vyrůstal?
Hrával jsem v Zašové až do svých somnácti let. V žácích pod trenérem Janem Maleňákem, v dorostu pod Jaromírem Štěpánem.
Proč jste nepokračoval v Zašové ve fotbalové kariéře i po přechodu do mužů?
V šestnácti letech jsem začal hrát futsal s mými bratranci Milanem a Pavlem Drdovými. Ti mne lanařili do Vidče. Odtud pochází i moje mamka, a tak jsem nešel do neznámého prostředí a ve Vidči letos v zimě oslavím deset let, co jsem přišel a hraji 1. A třídu.
Vidče bylo stálicí na čele nebo klidném středu soutěže. Proč je to letos boj o holý život?
Chybí nám střelec jakým býval Michal Kramoliš. Nedáváme góly a štěstí se nám točí zády. Uděláme ale kvalitní zimní přípravu a zachráníme se.
Jaká je Vaše pozice ve velkém fotbale a naopak v hale?
Ve velkém fotbalem jsem nyní předstoper. Po konci Vladimíra Urbana se posunul úplně dozadu Dalibor Nerad a já hraji za ním. V hale jsem spíše obránce, ale tam se dá dostat rychle na soupeřovu polovinu a rád si zaútočím a zastřílím, protože ve velkém fotbale se tolik k zakončení nedostanu (smích).
Ve futsale jste věrný Bar Boře Boře?
Je to tak. Začal jsem, když jsme tehdy v soutěži hraněé na dvě třídy spadli do té nižší. Hraji za ni celý život.
Jak se Vám jeví po postupu kvalita okresního přeboru?
Jsou tady lepší hráči jako třeba divizní borci z Valmezu Výmola s Žilinským, ale celkově je to jiný futsal než v nižší soutěži. My sázíme na dobře věkově vyvážený a sehraný tým. Z mého pohledu se dá hrát s každým týmem a nejsou tam takové rozdíly jako na velkém hřišti. Věřím, že skončíme kolem pátého místa.
